Chemické značky v křížovkách: od Au po Sn
Kdo luští křížovky pravidelně, ten dobře ví, že bez trochy chemie se neobejde. Žádný strach – nemusíte si pamatovat vzorce ani chemické rovnice. Úplně stačí znát značky prvků. Krátké dvojice písmen jako AU, SN, FE nebo PB se do políček křížovek hodí náramně, a proto po nich autoři sahají znovu a znovu. Pojďme se společně podívat, proč tomu tak je, odkud se značky vzaly a jak si ty nejčastější jednou provždy zapamatovat.
Proč křížovkáři milují chemické značky
Autor křížovky má nelehký úkol: musí vyplnit celou mřížku slovy, která do sebe zapadají jako ozubená kolečka. Dlouhá slova se kříží špatně a krátkých smysluplných výrazů není nikdy dost. Chemické značky jsou proto pro autory hotovým pokladem:
- Jsou krátké – mají jen jedno nebo dvě písmena.
- Jsou jednoznačné – značka zlata je vždy Au a nic jiného.
- Jsou mezinárodní – platí v češtině stejně jako kdekoli jinde na světě.
- Snadno se zadávají – „značka cínu“, „chemická značka železa“ a podobně.
Kdykoli se tedy v legendě objeví slovo „značka“ nebo zkratka „zn.“ ve spojení s názvem kovu či plynu, zbystřete. S velkou pravděpodobností půjde právě o chemický prvek.
Latina jako klíč: proč zlato není „Zl“
Mnoho začínajících luštitelů zprvu tápe. Proč se zlato značí Au, když v českém názvu žádné „a“ ani „u“ nenajdeme? Odpověď je prostá – značky vycházejí z latinských názvů prvků. Kovy jako zlato, stříbro, železo nebo cín znali lidé už ve starověku, a tak si dodnes nesou jména z dob, kdy byla latina jazykem učenců.
Tady je desítka nejznámějších „latinských“ značek, které by měl znát každý luštitel:
- zlato – latinsky aurum – značka Au
- stříbro – argentum – Ag
- železo – ferrum – Fe
- cín – stannum – Sn
- olovo – plumbum – Pb
- měď – cuprum – Cu
- rtuť – hydrargyrum – Hg
- sodík – natrium – Na
- draslík – kalium – K
- antimon – stibium – Sb
Právě proto v křížovce na otázku „značka cínu“ nepíšeme CN, ale SN. A „značka olova“ není OL, nýbrž PB. Kdo si tuto desítku osvojí, má vyhráno – tvoří naprostou většinu chytáků, na které v křížovkách narazíte.
Dvoupísmenné stálice, které se pamatují samy
Vedle latinských klasik se v křížovkách pravidelně objevují i značky, které se českému nebo mezinárodnímu názvu podobají mnohem víc. I ty se hodí mít v malíčku:
- Al – hliník (aluminium)
- Zn – zinek
- Ni – nikl
- Pt – platina
- Ca – vápník (calcium)
- Mg – hořčík (magnesium)
- He – helium
- Ne – neon
- Ra – radium
- Rn – radon
U vzácných plynů, jako je helium nebo neon, je značka vlastně jen zkratkou názvu, takže se pamatuje sama. Pozor si naopak dejte na vápník a hořčík – tam opět rozhoduje latina, a tak legenda „značka vápníku“ vede na CA, nikoli na VA.
Jednopísmenné značky: malí, ale šikovní pomocníci
Zvláště ve švédských křížovkách se občas objeví i políčko pro jediné písmeno. A právě tady přicházejí ke slovu prvky s jednopísmennou značkou:
- O – kyslík
- H – vodík
- N – dusík
- C – uhlík
- S – síra
- I – jod
- P – fosfor
- U – uran
- F – fluor
- B – bor
Tyto značky jsou pro autory záchranou v místech, kde mřížka jinak nevychází. Pro luštitele je dobrá zpráva, že se dají odvodit snadno – většinou jde o první písmeno mezinárodního názvu prvku.
Jak si značky jednou provždy zapamatovat
Nejlepší pomůckou je najít si k latinskému názvu nějakou známou souvislost. Pár osvědčených „háčků“ do paměti:
- Argentum (Ag) – vzpomeňte si na Argentinu. Jméno této země souvisí právě s latinským výrazem pro stříbro, doslova je to „země stříbra“.
- Aurum (Au) – slovo aureola, tedy zlatá svatozář na starých obrazech, má stejný latinský základ.
- Cuprum (Cu) – název mědi je odvozen od ostrova Kypr, kde se tento kov ve starověku hojně těžil.
- Plumbum (Pb) – anglické slovo plumber, tedy instalatér, pochází z dob, kdy se vodovodní trubky vyráběly z olova.
- Hydrargyrum (Hg) – v překladu zhruba „tekuté stříbro“. Kdo někdy viděl kapku rtuti ze starého teploměru, ví, jak výstižné jméno to je.
A ještě dvě praktické rady. Zaprvé: vypište si značky na kartičku a nechte ji ležet u křesla, kde luštíte – po pár týdnech ji už nebudete potřebovat. Zadruhé: luštěte pravidelně. Značky se v křížovkách opakují tak často, že se vám samy vryjí pod kůži, aniž byste se je museli učit nazpaměť.
Když se chemie potká s dalšími křížovkovými stálicemi
Chemické značky málokdy stojí v mřížce osamoceně. Autoři je s oblibou kříží s dalšími krátkými slovy, která každý zkušený luštitel důvěrně zná: karetní ESO, korálový ostrov ATOL, australský pták EMU nebo obyčejné OKO. Představte si roh křížovky, kde svislé ESO protíná vodorovnou „značku cínu“ – společné písmeno S sedí a mřížka drží pohromadě.
Právě proto se vyplatí učit se tato slova společně. Kdo má v hlavě jak EMU a ATOL, tak AU a SN, vyplňuje rohy křížovek téměř automaticky a může se soustředit na to nejlepší – na tajenku.
Malý tahák na závěr
Pokud byste si měli z dnešního článku odnést jen jedno, ať je to tento stručný přehled:
- Au = zlato
- Ag = stříbro
- Fe = železo
- Sn = cín
- Pb = olovo
- Cu = měď
- Hg = rtuť
- Na = sodík
- Ca = vápník
- Al = hliník
S touto desítkou v záloze vás jen tak nějaká legenda nezaskočí. A až příště narazíte na „značku zlata“, vepíšete AU do políček s úsměvem – a možná si přitom vzpomenete i na zlatou aureolu, která vám pomohla si ji zapamatovat.
Přejeme vám mnoho radosti z luštění a těšíme se u dalšího článku – vaše Redakce Luštitele.