Aa, Po, Ob: nejkratší řeky, které křížovky milují
Každý luštitel to dobře zná. V rohu křížovky zbývají poslední dvě políčka, v legendě stojí prosté „řeka“ – a zkušená ruka už téměř automaticky vpisuje AA, PO nebo OB. Krátké říční názvy patří k nejvěrnějším společníkům křížovkářů už celá desetiletí. Proč se v tajenkách objevují tak často? A co o těchto řekách vlastně víme? Pojďme se na ně podívat zblízka – možná zjistíte, že za dvěma písmenky se skrývají překvapivě zajímavé příběhy.
Proč křížovky milují krátká slova
Autor křížovky má nelehký úkol: všechna slova do sebe musí zapadat jako ozubená kolečka. A právě tady přicházejí ke slovu krátké výrazy, v nichž se pěkně střídají samohlásky a souhlásky. Vzpomeňte si, kolikrát jste už v křížovce vyplňovali slova jako ESO, ATOL, EMU nebo OKO. Nejsou tam proto, že by autora nenapadlo nic lepšího – jsou tam proto, že bez nich by se mřížka jednoduše nedala sestavit.
Řeky mají v tomto ohledu zvláštní postavení. Je jich na světě obrovské množství, jejich názvy bývají velmi krátké a navíc obsahují hodně samohlásek. Pro autora křížovky jsou proto hotovým pokladem. A pro luštitele platí jednoduché pravidlo: kdo zná krátké řeky, luští rychleji a s menším trápením.
Aa – řeka, která je ve slovníku první
Název Aa nese hned několik evropských řek – najdeme je ve Francii, v Nizozemsku, v Německu i jinde. Nejznámější z nich je patrně francouzská Aa, která protéká severem země a vlévá se do Severního moře.
Jméno Aa má prastarý původ. Vychází ze starého germánského slova označujícího vodu, které je příbuzné s latinským „aqua“. Dávní obyvatelé těch krajů zkrátka řeku pojmenovali prostě „voda“ – a kratší název už snad ani vymyslet nešlo.
Pro křížovkáře je Aa doslova legendou. Dvě stejná písmena, obě samohlásky – takové slovo se do mřížky hodí téměř vždy. Není náhodou, že v křížovkářských slovnících bývá Aa uvedena mezi úplně prvními hesly. Kdo otevře slovník na první stránce, potká ji dřív než cokoli jiného.
Po – italský veletok se dvěma písmeny
Zatímco řeky jménem Aa jsou spíše menší toky, Po je skutečný veletok. Jde o nejdelší řeku Itálie: pramení v Alpách na západě země, protéká Turínem a širokou úrodnou nížinou, která podle ní nese jméno Pádská, a nakonec se rozlehlou deltou vlévá do Jaderského moře.
V češtině se pro tuto řeku užívá i počeštěná podoba Pád – proto se v legendách křížovek objevují obě varianty. Pokud tedy legenda zní „italská řeka“ a máte k dispozici dvě políčka, je PO takřka jistota. Na tři políčka pak často vychází právě PÁD.
Pádská nížina patří k nejúrodnějším oblastem Evropy – pěstuje se tam mimo jiné i rýže. I taková drobnost se může luštiteli jednou hodit, třeba když legenda míří na italské zemědělství.
Ob – krátké jméno, obrovská řeka
Třetí do party je sibiřský obr. Ob patří k nejdelším a nejmohutnějším řekám světa, přestože se jeho jméno vejde do dvou políček. Pramení v pohoří Altaj, protéká západní Sibiří kolem velkoměsta Novosibirsk a nakonec se dlouhým zálivem vlévá do Severního ledového oceánu. Jeho nejvýznamnějším přítokem je Irtyš – další jméno, které se v křížovkách čas od času objeví.
V legendách bývá Ob uváděn nejčastěji jako „sibiřská řeka“ nebo „ruský veletok“. Velkou část roku ho pokrývá led – tak daleko na severu se jeho ústí nachází. Je to pěkný paradox: nejkratší jména nosí často ty největší řeky.
Další krátké řeky, které se vyplatí znát
Trojice Aa, Po a Ob má samozřejmě řadu kolegyň. Tady jsou ty, s nimiž se v křížovkách setkáte nejčastěji:
- Inn – alpská řeka, která protéká rakouským Innsbruckem (město ji má přímo ve jméně) a v Německu se vlévá do Dunaje.
- Ill – jméno hned dvou řek: jedna teče francouzským Alsaskem přes Štrasburk, druhá rakouským Vorarlberskem. Obě jsou přítoky Rýna.
- Ili – středoasijská řeka, která přitéká z Číny do Kazachstánu a vlévá se do jezera Balchaš.
- Ems – německá řeka ústící do Severního moře; v křížovkách se objevuje i pod českým názvem Emže.
- Aara – nejdelší řeka ležící celým tokem ve Švýcarsku, protéká hlavním městem Bernem.
- Ohře – aby nezůstalo jen u ciziny: naše řeka s krátkým jménem, která se v Litoměřicích vlévá do Labe.
Všimněte si, jak se v těchto názvech střídají samohlásky a souhlásky. Právě proto je autoři křížovek tolik potřebují – krásně se kříží s ostatními slovy.
Jak si krátké řeky zapamatovat
Nemusíte se učit zeměpisný atlas nazpaměť. Stačí pár jednoduchých triků:
- Spojte si řeku s obrázkem. Aa je úplně první heslo ve slovníku, Po znamená slunnou Itálii, Ob zasněženou Sibiř. Čím živější představa, tím snáz se vybaví.
- Všímejte si počtu políček. „Italská řeka“ na dvě políčka je Po, na tři políčka Pád. „Sibiřská řeka“ na dvě políčka je téměř vždy Ob. Mřížka často prozradí odpověď dřív, než začnete dlouze přemýšlet.
- Luštěte pravidelně. Krátké řeky se v křížovkách vracejí stále dokola. Po pár týdnech je budete vpisovat stejně samozřejmě jako ESO nebo EMU.
- Zapisujte si nová jména. Stačí obyčejný sešit. Co si jednou poznamenáte vlastní rukou, to si příště vybavíte mnohem rychleji.
Malá jména, velká pomoc
Až příště narazíte na legendu „řeka“ a dvě prázdná políčka, vzpomeňte si na dnešní malý výlet po mapě. Krátké řeky nejsou jen nouzová výplň mřížky – jsou to staří známí, kteří luštitelům věrně slouží už od dob prvních tištěných křížovek. Od nenápadné Aa přes sluncem zalité Po až po mrazivý Ob se za pouhými dvěma písmeny skrývá kus světa. A kdo ví – třeba se k deltě Pádu nebo na břeh Obu jednou podíváte i ve skutečnosti. Do té doby vám budou tyto řeky protékat alespoň tajenkami.
Přejeme vám hladké luštění a křížovky bez jediného prázdného políčka – vaše Redakce Luštitele.