Emu, ara, kos: ptáci, bez kterých se křížovka neobejde
Kdo někdy vzal do ruky tužku a pustil se do křížovky, ten je dobře zná. Tři okénka, v legendě stojí „australský nelétavý pták » — a ruka téměř sama vepisuje EMU. O kousek dál čeká „papoušek » na tři písmena, tedy ARA, a jinde zase „černý zpěvný pták », náš starý známý KOS. Ptáci patří ke stálému vybavení českých křížovek už celé generace. Pojďme se společně podívat, proč tomu tak je, a představit si opeřence, bez kterých by se luštění neobešlo.
Proč křížovky milují právě ptáky
Autor křížovky řeší při každé mřížce stejný úkol: potřebuje slova, která do sebe hezky zapadají. A právě názvy ptáků mu práci usnadňují hned z několika důvodů:
- Jsou krátká. Emu, ara, kos, sup, moa — dvě až tři písmena se vejdou téměř do každého rohu mřížky.
- Obsahují hodně samohlásek. Slova jako EMU nebo ARA snadno propojují okolní výrazy, protože samohlásky se v křížovkách kříží nejlépe.
- Je jich obrovské množství. Ptačí říše čítá tisíce druhů, takže je stále z čeho vybírat.
- Dají se stručně popsat. „Papoušek », „nelétavý pták », „dravec » — legenda zůstává krátká a srozumitelná.
Výsledkem je, že se někteří opeřenci objevují v křížovkách tak často, že je zkušený luštitel doplní dřív, než dočte legendu. A přesně o těch bude řeč.
Emu: australský rekordman na tři písmena
Emu je velký nelétavý pták, který žije v Austrálii. Patří k nejvyšším ptákům světa — větší je už jen africký pštros. Křídla má jen zakrnělá, zato jeho silné nohy z něj dělají výborného běžce. Zajímavostí je, že o vejce se u emu stará především samec, který na snůšce trpělivě sedí.
Pro křížovku je emu učiněný poklad: tři písmena, dvě samohlásky a jasná legenda. Ať už autor napíše „australský pták », „nelétavý pták » nebo „australský běžec », zkušená ruka doplňuje EMU téměř automaticky.
Ara: barevná ozdoba mřížky
Ara je velký, pestře zbarvený papoušek z tropické Ameriky. Pozná se podle dlouhého ocasu, mohutného zobáku a hlasitého křiku, který se nese daleko. K nejznámějším druhům patří modrožlutý ara ararauna, kterého mnozí známe ze zoologických zahrad. Ary se v péči člověka dožívají úctyhodného věku, často několika desítek let.
V křížovce se ara objevuje snad ještě častěji než emu. Tři písmena, z toho dvě „a » — to je kombinace, která autorům mřížek náramně vyhovuje. Legenda bývá prostá: „papoušek », „velký papoušek » nebo „jihoamerický papoušek ».
Kos: zpěvák od nás ze zahrady
Zatímco emu a ara jsou exotičtí hosté, kos je náš soused. Kos černý patří k nejběžnějším českým ptákům. Samec je celý černý se žlutooranžovým zobákem, samička je nenápadně hnědavá. Kdysi to býval plachý lesní pták, dnes ho potkáme v parcích i na zahradách, kde s oblibou hledá žížaly.
A hlavně: kos krásně zpívá. Jeho flétnový hlas patří k prvním, které se ozývají už za časného rána. V legendě křížovky ho prozradí popisy jako „černý zpěvný pták » nebo prostě „zpěvný pták » na tři písmena.
Další okřídlení pomocníci luštitelů
Emu, ara a kos mají v mřížkách početnou společnost. Tady je malá přehlídka ptáků, které se vyplatí znát:
- MOA — vyhynulý obří nelétavý pták z Nového Zélandu; v legendách bývá jako „vyhynulý pták ».
- NANDU — jihoamerický nelétavý běžec, který připomíná menšího pštrosa.
- KIVI — noční nelétavý pták a symbol Nového Zélandu; stejné jméno nese i známé ovoce, takže čtěte legendu pozorně.
- IBIS — brodivý pták se zahnutým zobákem, uctívaný už ve starém Egyptě.
- SUP — velký dravec, který se živí převážně uhynulými zvířaty.
- ALKA — mořský pták severských pobřeží.
- SOVA — noční lovec a odpradávna symbol moudrosti.
- SOJKA, KAVKA, ČEJKA — domácí ptáci, jejichž jména se hodí do delších políček.
Když si těchto pár jmen zapamatujete, budete mít v záloze odpověď na velkou část ptačích legend, se kterými se při luštění setkáte.
Ptáci v tom nejsou sami
Sluší se dodat, že ptáci tvoří jen jednu část takzvaných křížovkářských stálic — slov, která se v mřížkách vracejí znovu a znovu. Vedle nich se luštitel pravidelně potkává třeba s těmito výrazy:
- ESO — nejvyšší karta, ale také vynikající sportovec či pilot.
- ATOL — korálový ostrov ve tvaru prstence.
- OKO — orgán zraku, ale i karetní hra nebo oko na punčoše.
- IKRA — rybí vajíčko, vděčné slovo plné samohlásek.
Všechna tato slova spojuje totéž co ptačí jména: jsou krátká, bohatá na samohlásky a dají se popsat jednou či dvěma slovy. Proto tvoří základní stavební kameny, kolem kterých autor poskládá zbytek křížovky.
Jak si ptačí slovíčka zapamatovat
Nemusíte být ornitolog, abyste ptačí legendy hravě zvládali. Stačí pár jednoduchých návyků:
- Všímejte si počtu políček. Tři okénka a „pták » v legendě? Nejspíš emu, ara, kos, sup nebo moa. Čtyři políčka napovídají spíše ibis, alka nebo sova.
- Veďte si vlastní seznam. Sešit s oblíbenými křížovkářskými slovy dělá zázraky — a jeho psaní je samo o sobě dobrým tréninkem paměti.
- Nebojte se slovníku. Nahlédnout do křížovkářského slovníku není ostuda, ale běžná výbava každého luštitele. I mistři si ověřují.
- Luštěte pravidelně. Slova, která se opakují, se vám časem uloží do paměti sama. Křížovka je trpělivý učitel.
Malé okno do velkého světa
Na závěr jedna myšlenka, kterou nám luštitelé často píší: křížovky nejsou jen zábava, ale i nenápadná cesta k poznání. Díky nim víme, že na Novém Zélandu kdysi žil obří moa, že o vejce emu pečuje samec a že ara se může dožít vyššího věku než leckterý pes či kočka. Každá vyplněná mřížka je tak trochu výlet — do Austrálie, do tropické Ameriky i na vlastní zahradu, kde právě zpívá kos.
Až tedy příště narazíte na tři prázdná políčka a legendu „australský pták », vzpomeňte si, že za těmi třemi písmeny stojí skutečný opeřený velikán. A že právě díky němu — a jeho kamarádům arovi a kosovi — do sebe celá křížovka krásně zapadne.
Příjemné luštění a mnoho vyplněných tajenek vám přeje Redakce Luštitele.