Řecká mytologie v křížovkách: bohové na tři i čtyři písmena
Křížovky mají své oblíbené končiny. Vedle karetního esa, korálového atolu nebo australského ptáka emu se v nich znovu a znovu objevují jména z řeckých bájí. Není to náhoda. Řecká mytologie je pro autory křížovek hotová pokladnice: nabízí desítky jmen, která jsou krátká, libozvučná a plná samohlásek. A protože je většina z nás zná alespoň zběžně ze školy, luští se s radostí. Dnes se na ty nejčastější podíváme společně — na bohy a bohyně, jejichž jména mají tři nebo čtyři písmena.
Proč se Olymp do mřížky tak dobře hodí
Aby slovo v křížovce dobře sloužilo, mělo by být krátké a samohlásky by se v něm měly pěkně střídat se souhláskami. Přesně takové vlastnosti má řada řeckých jmen. Autoři je proto milují hned z několika důvodů:
- Jsou krátká a vzdušná. Jména jako Pan, Eos nebo Zeus se vejdou do malých okének, kterých je v každé mřížce nejvíc.
- Dají se legendovat mnoha způsoby. Stejné jméno lze ukrýt za různé nápovědy: jednou „vládce bohů“, podruhé „bůh hromu“, potřetí „manžel Héry“.
- Nesou příběh. Za každým jménem se skrývá vyprávění, které si při luštění rádi připomeneme. Křížovka se tak stává i malým opakováním z dějepisu a literatury.
Tři písmena: Pan, Eos a Nyx
Začněme těmi nejkratšími. Tři jména se v českých křížovkách objevují obzvlášť často.
- Pan — bůh pastýřů, stád a lesů. Bývá zobrazován s kozíma nohama a s píšťalou, které se dodnes říká Panova flétna. Od jeho jména je odvozeno i slovo panika — věřilo se totiž, že náhlý děs v přírodě způsobuje právě on. V legendě ho poznáte podle nápověd jako „bůh stád“ nebo „bůh pastýřů“.
- Eos — bohyně ranních červánků, která každé ráno otevírá bránu novému dni. Homér ji ve svých eposech nazývá „růžovoprstá“. Typická legenda zní „bohyně ranních červánků“ nebo krátce „bohyně jitra“.
- Nyx — bohyně noci, jedna z nejstarších postav řeckých bájí. Je méně známá než Eos, ale pro autory o to vděčnější. Pozor na pravopis: píše se s ypsilonem.
Čtyři písmena: nejrušnější patro Olympu
Čtyřpísmenná jména jsou v křížovkách doslova doma. Tady je desítka, kterou se vyplatí znát zpaměti:
- Zeus — vládce olympských bohů, pán hromu a blesku. Základní kámen každého křížovkářského vzdělání.
- Héra — Diova manželka, ochránkyně manželství a rodiny.
- Ares — bůh války, syn Dia a Héry.
- Eros — bůh lásky, který svými šípy zasahuje srdce lidí i bohů.
- Niké — bohyně vítězství. Její jméno žije dodnes — nejen v křížovkách, ale i ve světě sportu.
- Iris — bohyně duhy a poslice bohů. Stejné jméno nese i známá květina, takže legenda může mířit oběma směry.
- Hébé — bohyně mládí, která na Olympu roznášela bohům nektar.
- Gaia — bohyně země, pramáti, z níž podle bájí vzešel celý svět.
- Rhea — Titánka a matka Dia. Nápověda „matka Dia“ nebo „Diova matka“ patří ke křížovkářské klasice.
- Styx — řeka v podsvětí, při níž skládali přísahu i sami bohové. Není to sice bůh v pravém slova smyslu, ale k mytologické výbavě luštitele patří neodmyslitelně.
Jak bohy poznáte v legendě
Autoři křížovek mají pro mytologické postavy ustálené obraty. Když se je naučíte, půjde vám luštění mnohem rychleji:
- „Bohyně vítězství“ na čtyři písmena bývá téměř vždy Niké.
- „Bohyně duhy“ vede k Iris, „bohyně mládí“ k Hébé.
- „Bůh lásky“ na čtyři písmena může být Eros — ale pozor, také Amor, o tom za chvíli.
- „Podsvětní řeka“ na čtyři písmena je obvykle Styx.
A jedna česká zvláštnost navrch: jméno Zeus se skloňuje nepravidelně — druhý pád zní Dia, třetí Diovi. Když tedy v legendě čtete „Diova manželka“ nebo „matka Dia“, nemluví se o žádném Diovi na čtyři písmena, ale o rodině nejvyššího z bohů. Kdo tohle skloňování zná, ušetří si nejedno zaváhání.
Pozor na římské dvojníky
Řekové a Římané měli bohy v mnohém společné, jen jim dávali jiná jména. A právě tady číhá na luštitele past, protože řada dvojic má shodný počet písmen:
- bůh války: řecký Ares, římský Mars — oba na čtyři,
- bůh lásky: řecký Eros, římský Amor — opět oba na čtyři,
- manželka vládce bohů: řecká Héra, římská Juno — i tady čtyři a čtyři.
Pečlivý autor v legendě upřesní „řecký bůh války“ nebo „římský bůh lásky“. Když upřesnění chybí, nezbývá než počkat na křížící se písmena — ta rozhodnou spolehlivě. Drobná potíž bývá i s přepisem řeckých jmen do češtiny: v různých slovnících najdete podoby Ares i Arés, Eros i Erós. I tady platí, že poslední slovo mají písmena z okolních slov.
Nejen bohové: co dalšího nám báje nadělily
Řecká mytologie zásobuje křížovky i mnoha dalšími výrazy, často o pět a více písmenech:
- Hádes — bůh podsvětí a vládce říše mrtvých,
- Olymp — hora, na níž bohové sídlili,
- Titán — příslušník starého rodu bohů, dnes i označení mohutného člověka,
- múza — ochránkyně umění; „políbení múzou“ známe i z běžné řeči,
- nymfa — půvabná víla přírody, obyvatelka lesů, hor a pramenů.
Všimněte si, že i tato slova mají příjemný poměr samohlásek a souhlásek. Mytologie zkrátka mluví jazykem, který se do křížovek narodil.
Malý trénink na závěr
Zkuste si, jak vám dnešní přehled utkvěl v paměti. Odpovědi najdete v závorkách:
- bohyně vítězství na čtyři písmena (Niké)
- bůh stád na tři písmena (Pan)
- bohyně ranních červánků na tři písmena (Eos)
- matka Dia na čtyři písmena (Rhea)
- podsvětní řeka na čtyři písmena (Styx)
- bohyně noci na tři písmena (Nyx)
Pokud jste odpověděli bez zaváhání, máte olympskou výbavu v malíčku. A pokud ne, nic se neděje — jména z bájí se vracejí tak často, že si je křížovky samy připomenou. Až příště narazíte na „bohyni jitra“ nebo „Diovu manželku“, vzpomeňte si na tento článek a vepište odpověď s klidem starého luštitele.
Ať vám bohové z Olympu posílají jen samá řešitelná políčka, přeje vaše Redakce Luštitele.