Švédská, nebo klasická křížovka? V čem se liší
Křížovky patří k nejoblíbenějším způsobům, jak si procvičit paměť, rozšířit slovní zásobu a příjemně strávit volnou chvíli. Kdo někdy listoval křížovkářským časopisem, jistě si všiml, že křížovky nevypadají všechny stejně. Nejčastěji se setkáme se dvěma typy: se švédskou a s klasickou křížovkou. Na první pohled se liší hlavně vzhledem, ale rozdílů je víc — a každý typ má své věrné příznivce. V dnešním článku si oba druhy představíme, vysvětlíme si, jak se luští, a poradíme, který z nich je vhodnější pro začátečníky.
Klasická křížovka: legenda pěkně stranou
Klasická křížovka je starší z obou typů. Tvoří ji obrazec — mřížka z políček — a takzvaná legenda, tedy seznam zadání, který je vytištěný mimo obrazec, obvykle pod ním nebo vedle něj.
Legenda bývá rozdělena na dvě části:
- Vodorovně — zadání pro slova, která se vpisují zleva doprava,
- Svisle — zadání pro slova, která se vpisují shora dolů.
Jednotlivé řádky a sloupce jsou označeny čísly nebo písmeny, takže luštitel vždy ví, kam které slovo patří. Při luštění tedy neustále přecházíme očima mezi legendou a obrazcem: přečteme si zadání, najdeme příslušný řádek nebo sloupec a vepíšeme odpověď.
Protože legenda není omezena velikostí políčka, může být zadání delší a propracovanější. Autor klasické křížovky si tak může dovolit i vtipnou nebo záludnou formulaci, nad kterou se člověk chvíli zamyslí.
Švédská křížovka: zadání přímo v políčkách
Švédská křížovka žádnou samostatnou legendu nemá. Zadání je umístěno přímo v obrazci, v podbarvených políčkách. Od políčka se zadáním vede šipka, která ukazuje, kterým směrem se odpověď vpisuje — doprava, nebo dolů.
Výhoda je zřejmá: zadání i místo pro odpověď jsou hned vedle sebe. Nemusíme nic hledat v seznamu, oči zůstávají stále v obrazci. Právě proto mnoho lidí vnímá švédské křížovky jako pohodlnější a rychlejší.
Protože se ale zadání musí vejít do malého políčka, bývá velmi stručné — často jen jedno či dvě slova, případně zkratka. Místo delšího opisu „korálový ostrov prstencového tvaru“ tak v políčku najdeme jen heslo „korálový ostrov“ a luštitel doplní ATOL.
Odkud se vzal název „švédská“?
Jak název napovídá, tento typ křížovky se k nám rozšířil ze Skandinávie, kde si získal velkou oblibu — odtud tedy přídomek „švédská“. Postupně se ujal v mnoha evropských zemích a v českých časopisech zdomácněl natolik, že dnes tvoří velkou část křížovkářské nabídky. Klasická křížovka však nezmizela: řada zkušených luštitelů na ni nedá dopustit a považuje ji za náročnější, a tedy i zajímavější disciplínu.
Hlavní rozdíly v kostce
Pro přehlednost si můžeme rozdíly shrnout do několika bodů:
- Umístění zadání. Klasická křížovka má legendu mimo obrazec, švédská ji má přímo v podbarvených políčkách se šipkami.
- Délka zadání. V klasické křížovce může být zadání delší a květnatější, ve švédské je vždy stručné, aby se vešlo do políčka.
- Způsob luštění. U klasické křížovky přecházíme mezi legendou a obrazcem, u švédské zůstáváme očima stále v mřížce.
- Vzhled. Švédskou křížovku poznáme na první pohled podle tmavších políček s textem a šipkami; klasická působí „čistěji“, zato ji doprovází delší text legendy.
- Nároky na luštitele. Švédská bývá přístupnější pro začátečníky, klasická více procvičí orientaci a trpělivost.
Co mají oba typy společné
Ať už dáme přednost kterémukoli typu, základní princip zůstává stejný: slova se v obrazci kříží, takže každé správně doplněné písmeno pomáhá odhalit slova sousední. Právě v tom je kouzlo křížovek — i když si nejsme jisti odpovědí, křížící se slova nás postupně navedou.
Společná je také tajenka. V obou typech křížovek bývají některá políčka zvýrazněna a písmena z nich, čtená ve správném pořadí, dají dohromady skryté slovo, jméno nebo celou větu. Vyluštění tajenky je pak tou pravou odměnou za vynaloženou trpělivost.
A konečně — v obou typech potkáme stejnou zásobu osvědčených krátkých slov, bez kterých se žádný autor křížovek neobejde.
Která křížovka je snazší?
Na tuto otázku neexistuje jediná správná odpověď, ale obecně platí:
- Pro začátečníky je přívětivější švédská křížovka. Zadání je hned vedle odpovědi, šipka jasně ukazuje směr a stručná hesla se snáze chápou. Člověk se v ní jednoduše neztratí.
- Klasická křížovka prověří zkušenější luštitele. Vyžaduje soustavné přecházení mezi legendou a obrazcem a delší zadání bývají záludnější. Zato nabízí větší prostor pro autorský vtip.
Pokud tedy s luštěním začínáte vy sami, nebo chcete křížovkám naučit vnoučata, sáhněte nejprve po švédské. Až získáte jistotu, klasická křížovka pro vás bude příjemnou výzvou, ne překážkou.
Slova, která potkáte v obou typech
Každý, kdo luští pravidelně, si brzy všimne, že se některá slova v křížovkách objevují znovu a znovu. Říká se jim křížovkářská slova: jsou krátká, obsahují hodně samohlásek, a proto se autorům výborně hodí do křížení. Mezi nejznámější patří například:
- ESO — nejvyšší karta v mnoha karetních hrách,
- EMU — velký australský nelétavý pták,
- ATOL — korálový ostrov prstencového tvaru,
- ARA — velký pestrobarevný papoušek,
- OKO — orgán zraku, ale i políčko v pletení,
- ANOA — malý divoký buvol z indonéského ostrova Sulawesi.
Právě u takových výrazů přijde vhod křížovkářský slovník. Nikdo nemůže znát všechna exotická zvířata, řeky či jednotky, se kterými si autoři křížovek rádi hrají — a není žádná ostuda si pomoci.
Několik rad na závěr
Ať se pustíte do kteréhokoli typu křížovky, pár osvědčených zásad platí vždy:
- Začněte tím, co víte jistě. Každé správně vepsané slovo vám dá písmena pro slova křížící se.
- Využívejte křížení. Nevíte-li si rady se zadáním, zkuste nejprve doplnit slova kolem něj.
- Pište čitelně a raději obyčejnou tužkou, dokud si nejste jisti — guma je nejlepší přítel luštitele.
- Nebojte se slovníku. Křížovkářský slovník není podvádění, ale poctivá pomůcka, kterou používají i ostřílení luštitelé.
- Luštěte pravidelně. Paměť je jako sval: čím častěji ji procvičujeme, tím lépe slouží.
Švédská i klasická křížovka mají své kouzlo a nejlepší je střídat obě — každá procvičí hlavu trochu jinak. Hlavní je, aby vám luštění přinášelo radost, klid a to příjemné zadostiučinění, když do posledního políčka vepíšete poslední písmeno tajenky.
Příjemné luštění a mnoho vyluštěných tajenek vám přeje Redakce Luštitele.